Snový Maják - názory

Tak jsem si konečně mezi učením našla trochu času a přečetla jsem si tvou povídku... Jak už je u mě zvykem, kritizuji spíš gramatickou a stylistickou stránku povídky, do příběhu se moc nevrtám... Navíc, tady bych ani v příběhu neměla do čeho šťourat, žádnou nesrovnalost nebo něco, co by se mi v příběhu vyloženě nelíbilo, jsem nenašla. Jedině snad to, že když přijde podruhé k psycholožce, tak říká, že skončil s vyprávěním ve chvíli, kdy s loďkou přirazil ke břehu (přitom skončil s vyprávěním mnohem dál...) a pak zase najednou tvrdí "...jak jsem už říkal..." to je asi jediné, co mi tam přišlo trochu divné...
No, tak hurá na chybky... - ba ne, nemyslím to tak ďábelsky...

* kde už vyhasl krb a vládla tma, přerušovaná jen když sem střídavě oknem pronikal proužek světla vycházejícího z majáku odražený od vodní hladiny. - špatně umístěná čárka, měla by být až před "když"
* prožrané mořskou solí do běla – to nedává moc smysl – buď bylo prožrané, nebo bylo solí vybělené, nebo oboje, ale ne prožrané do běla
* plnný měsíc – jedno „N“
* se dvěma černými vesly a pádluje – tady by měl být tvar „dvěmi“
* Moře bylo klidné, ale na obloze nebylo vidět žádné slunce, žádný mrak, jen modrá, nekonečná planina, jako na nebi tak i všude tam, kam oko dohlédlo. – tahle věta je zbytečně dlouhá, lépe by se to četlo, kdybys ji rozdělil na dvě před tím „jen modrá“; jako na nebi… - spíš „jak“
* Všude kolem bylo jen moře s černou, prokletou loďkou nebo pevnina v jeho zádech. – spíš „za“ jeho zády
* Písek křupal pod jeho bosýma nohama - pod bosýma nohama by písek nekřupal
* začal zuřit a vymetat všechny hladké vlnky v nespoutané vlnobití. – tady je sloveso „vymetat“ takové divné, mně osobně to nedává smysl
* Bezvýrazná obloha zůstala modrou, ale vichr zrychloval, jako kdyby panovala vichřice. – tady bych slovo vichr nahradila slovem „vítr“, protože vzápětí tam máš slovo vichřice; a bezvýrazná obloha??
* i když všude pocítil příšernou bolest a zachvíli po šustící trávě doběhl až ke dveřím. – všude „pociťoval“; za chvíli – zvlášť
* Žádný příjemný, lidský hlas, vybízející dovnitř. – ta čárka před vybízející je tam navíc
* přesto se mu klepala ruka jak osahával jednotlivé cihly ve zdi a jejich spáry. – čárka před „jak“
* hloubš – to není spisovný výraz. Celá povídka je psaná spisovně a tohle slovo tam nesedí – „hlouběji“
* Cítil, jak jeho konečky prstů pomalu opouští sevření ucha. – je zbytečné psát pořád přivlastňovací zájmena
* Dneska je krásně... – tady by měla po trojtečce před další částí věty následovat čárka
* "Jak ste se vyspal?" řekl Fins a usmál se. – vhodnější by bylo spíš zeptal se
* ale stejně tak jak měl širokou postavu měl i široký úsměv, - čárka před „jak“
* by jste, - „byste“
* Byl skutečně vynikající, jak ho pekař přesvědčoval. – kdo byl vynikající? (jasně, že ten rohlík), ale mělo by to v této větě být napsáno…, jinak v daném kontextu není stylisticky správně
* Snídaně je báječná věc... – zde opět čárka po trojtečce
* ale po pěti domcích – přesné číslo -> tady zbytečná informace.
* "Dobrý den. Co si přejete? Doktorka Lenstromová..." řekla žena a potřásla mu rukou. – čárka za trojtečkou v přímé řeči
* Vrací se ke mě. – ke „mně“
* Jako kdyby tam stál jenom kvůli mě. – „mně“
* Vyhasínající krb s posledními, popelavými uhlíky uvnitř… - řeřavými uhlíky, popelavými tady nezní
* každý kus nábytku: - to už jsi tu někde měl, nedávej tam dvojtečku ale středník nebo pomlčku
* titul PhDr. mívají většinou psychoterapeuti a ne psychologové - ti mají Mgr. nebo MUDr.

Několik překlepů, možná dělat častěji odstavce a zkracovat trochu věty, učesat občas slovosled… Jinak myslím, že je to poměrně dobře zpracované dílko. Líbila se mi atmosféra a způsob jakým pracuješ s jazykem. Čtení této povídky jsem si užila a myslím, že i když to není úplně typická fantasy, patří to sem. Nápad není asi úplně nejoriginálnější a konec se dal celkem předvídat, přesto, jak jsem již psala, je to velice příjemné počtení.
Doufám, že se z tvé dílny na nápady zase brzy něco vyklube

Děkuji!
Všechny tebou objevené chyby jsem neobjevil, ono je to většinou tím, že člověk už má po dopsání dané povídky tak trochu dost toho příběhu a všeho a počtvrté je zbytečné to číst, protože chyby, které neobjevil předtím tam prostě nenajde nikdy Jsem rád že se nemusím pídit s lupou a každou větu převracet v ústech znova a znova a že mi s tím pomůžeš... Připomínky jsou to správné, ani jedna není neoprávněná - jenom za tím křupajícím pískem a bezvýrazným nebem si stojím. To s trojtečkou... To jsem vůbec netušil! Přímá řeč je v češtině strašně složitá a občas nechápu proč, děkuji...

Dále pak bych měl jeden dotaz já: Myslíš, že je reálné, abych někdy napsal nějaký konec, který nebudeš předvídat?

Pajzl Ochlasta napsal:

Dále pak bych měl jeden dotaz já: Myslíš, že je reálné, abych někdy napsal nějaký konec, který nebudeš předvídat?

Moc dobře vím, jak to myslíš s těmi chybami. Když nějaké moje dílko projde "korekturou" nějaké další osoby, musím se pak zhrozit, kolik jsem tam nasázela chyb... U ostatních to opravím (rozhodně ne vše!), ale sama u sebe ty chyby leckdy nevidím ani v tištěné podobě. A souhlasím s tím, že když už se v nějaké své povídce "štrachám" po několikáté, je to na nic - já jsem dokonce takový extrémista, že je mi z toho občas i trochu nevolno...
Jasně, že si za něčím musíš stát, to je samozřejmé. Tyhle věci jsou jen můj osobní pohled na věc... Asi nějak začnu rozlišovat, co je chyba a co je čistě můj osobní postoj k věci, aby se v tom pak lépe orientovalo A něco jsou jen rýpavé řeči a komentáře
Jinak není problém, když budeš chtít něco "opravit" (není to profi korekce!), poslat mi to na mail. Ale jak jsem již psala, jsem spíš na tu korekci chyb, než že bych dokázala nějak extra poradit s příběhem (sem tam by se možná taky něco našlo... )
A ty trojtečky... Ty jsem donedávna taky dost kazila, ale pak jsem si to jaksi musela zjistit... A není to zas tak těžké, jak to vypadá
Je to jako s obyčejnými čárkami ve větě nebo v přímé řeči (přímá řeč mě asi jednou zabije!) - na ty trojtečky de facto "nebereš ohled" a chováš se, jako kdyby tam nebyly (vše obrazně řečeno). Tudíž, když je máš v normální větě, děláš za nimi čárku pouze v tom případě, že po nich následuje další věta v souvětí a čárka by tam byla tak jako tak. Pokud je to jen přerývaná řeč, čárka se nepíše...

"Ne.., já... už nechci dělat děvku." -> v prvním případě by čárka byla i bez trojteček a v druhém je to pouze jedna věta a není třeba ji rozdělovat čárkou za trojtečkou (autor této věty mi snad odpustí, že jsem ji dala za příklad )

A v přímé řeči, je to podobné - pokud by na konci následovala tečka a pak velké písmeno, necháš tam jen trojtečku; pokud by ("nebereme ohled" na ...) na konci byla čárka, uděláš ji i za ...

"Raději bychom měli jít...," zašeptal a obezřetně obešel rozbořenou zeď.
"Raději bychom měli jít..." Nadhodil si vak na rameni a vyrazil svižným krokem do kopce.

Mno, konec poučování...
A abych ještě odpověděla na tvůj dotaz - je to možné, ale nepravděpodobné... Ba ne, mám za to, že jednou už se tu z tvého pera objevilo něco, kde mě závěr překvapil... Ale to je tím, že poměrně hodně čtu a mám (alespoň v mezích) docela široký záběr, takže si z těchhle mých řečí nic nedělej, protože ty závěry spoustu lidí určitě překvapí. Ale abych tě příště nedeprimovala, tak už to sem psát nebudu slibuju...